Slavnostní položení věnců 28. 10. 2022
28. 10. 2022Hezké odpoledne vážení přítomní, vážení hosté, dospělí i děti,
těší mě, že jste si přišli společně připomenout Den vzniku samostatného československého státu, který připadá právě na 28. říjen. Slavíme ho jako připomenutí výročí 28. října roku 1918, kdy zástupci Národního výboru československého zveřejnili provolání a zároveň vydali zákon o zřízení samostatné Československé republiky a 28. říjen stanovili jako státní svátek.
Dovolte mi pokračovat ještě několika historickými fakty.
Dne 28. října roku 1918 zahájila v Ženevě delegace Národního výboru, kterou vedl JUDr. Karel Kramář, jednání s představitelem protirakouského zahraničního odboje, doktorem Edvardem Benešem, o vytvoření a podobě samostatného československého státu. Mimo jiné dospěli k dohodě, že nový stát nebude monarchie, ale republika. Prvním prezidentem se stane Tomáš Garrigue Masaryk a Karel Kramář bude předsedou vlády. Téhož dne, kolem 9. hodiny ranní, se vydali pánové Antonín Švehla a František Soukup jménem Národního výboru převzít Obilní ústav v Praze, aby zabránili odvozu obilí na frontu. Nechali zaměstnance ústavu přísahat věrnost nově vznikajícímu státu. Rakousko Uhersko podmínky přijalo, mimo jiné i uznání autonomie národů Rakousko Uherska, které si lidé vyložili jako uznání nezávislosti. Tato zpráva se stala podnětem k živelným demonstracím, při nichž lidé jásali v ulicích a ničili symboly Rakousko Uherska. Na Václavském náměstí v Praze, u pomníku svatého Václava promluvil k davům kněz Isidor Zahradník a vyhlásil samostatný Československý stát. Večer 28. října vydal Národní výbor svůj první zákon. Byl to zákon o zřízení samostatného československého státu. Poté bylo ještě zveřejněno provolání Národního výboru „Lide československý. Tvůj odvěký sen se stal skutkem…“. Pod oběma dokumenty byli podepsáni pánové Antonín Švehla, Alois Rašín, Jiří Stříbrný, Vavro Šrobár a František Soukup. V dějinách je těchto pět mužů označováno jako „Muži 28. října“.
Během nacistické okupace českých zemí byl tento statní svátek zrušen. Přesto došlo v den výročí vzniku Československa, tedy 28. října 1939, k rozsáhlým protestům proti nacistické okupaci. Během demonstrace v centru Prahy byl jeden člověk zabit a další byli zraněni. Student medicíny Jan Opletal po několika dnech svému zranění podlehl. Jeho pohřeb, 15. listopadu 1939, se stal záminkou pro další protesty proti okupaci. Němci reagovali uzavřením českých vysokých škol od 17. listopadu 1939, původně na tři roky.
Po druhé světové válce byl státní svátek slaven do roku 1951, kdy byl jeho název změněn na Den znárodnění s tím, že státním svátkem zůstával tento den i nadále. Slavení vzniku Československa bylo obnoveno až v roce 1988. A následně, po roce 1993, se 28. říjen stal rovněž řádovým dnem České republiky, kdy prezident republiky uděluje státní vyznamenání.
Dnes jsme se zde sešli také proto, abychom se poklonili všem těm, kteří padli za vlast a jsou zde připomenuti na našem starokolínském pomníku padlých. Tento pomník právě dnes slaví své sté výročí odhalení.
28.10.1918 byla na návsi z podnětu jednoty Sokol vysazena Lípa svobody. Vysadili ji „zvolené dítky“. Pod lípou byla uložena krabice se zápisy o zasazení lípy a o slavnosti.
Brzy poté byla srovnána půda kolem a byl zřízen park, který byl ohraničen plotem z hlohu a drátěným pletivem. Pomník padlým vojínům za světové války byl odhalen 28.10.1922 během dojemné slavnosti. Náklady spojené s jeho vybudováním hradila obec.
V roce 1925 zde byla u příležitosti 75. výročí narození Tomáše Garrigua Masaryka vysazena Masarykova lípa. Ta bohužel do dnešní doby nepřežila, ale byla nahrazena dalšími čtyřmi lipami.
Pylon pomníku padlých má na vrcholu urnu a kolem vavřínový věnec. Po obou stranách nese vyzlacená jména padlých starokolínských občanů. Jsou zde jména nejen padlých v první světové válce, ale i jména legionářů s vazbou na Starý Kolín a jména obětí druhé světové války. Na přední straně ve spodní části je připevněna deska se jmény obětí fašismu.
Pomník padlých byl naposledy rekonstruován v roce 2000. Zastupitelstvo obce rozhodlo v loňském roce o revitalizaci jak parčíku, tak i samotného pomníku.
Parčík se stal místem úcty, a proto Vás všechny prosím o pomoc při jeho ochraně. „Nyní si připomeneme jména padlých hrdinů.“
Padlí v první světové válce: Josef Basl, Josef Drozd, Josef Hněvsa, Karel Hojda, Antonín Kedršt, Josef Kropáček, Antonín Kunar, Emanuel Ledvina, Václav Minařík, Josef Procházka, Josef Sýkora, František Váňa, Antonín Veselý, Josef Vlastník, Jan Vojáček, Jaroslav Vokřál.
Jména legionářů s vazbou na Starý Kolín: František Bešťák, Antonín Dajč, Josef Drahovzal, Ludvík Fisher, František Francl, František Hlávka, Josef Honěk, Karel Janata, Jan Litomyšský, Antonín Moravec, František Pánek, Josef Sýkora, Jaroslav Tuček, Josef Tuček, Ladislav Víšek, František Vokřál, Václav Vokřál.
Oběti druhé světové války: Josef Javůrek, Emil Jakeš, Jaroslav Basl, František Kuchař, Ladislav Černohorský, Anna Vopeláková, Lumír Líska, Josef Beneš, Alois Brejša, Vojtěch Kuchař, Bohumil Lončák, František Pánek, Karel Trekoval.
Děkujeme za pozornost a přejeme vám hezký sváteční den.
Luboš Železný